Holky a dospívání: Jsem normální?

29. října 2017 v 15:00 | Charlotte

Ahoj,
většina holek se začne v období puberty zajímat o své tělo a hlavně o to, co je a co není normální. Srovnáváme se s ostatními holkami a přemýšlíme, jestli nejsme divné, zaostalé, příliš vyspělé... A co je tedy normální a co ne?



V období puberty se děje mnoho změn, ať už psychické nebo fyzické. Hned na začátek musím napsat, že u každého přijdou ty změny jindy trvají různě dlouho a jsou jiné! Nikdo není stejný jako druhý.

O změnách a vším s tím souvisejícím v pubertě toho asi víte hodně. Pokud vám o tom neříkali ve škole, pak jste o tom určitě četly, možná se o tom bavíte s kamarádkou. Já napíšu spíš takové ty věci, které najdete málokde. A to, co kdy přichází a co když to nepřijde.



Fyzické změny:

1. Růst

Obvykle se říká, že holky rostou nejvíce na začátku puberty, tzn. ve věku 11-13 let. Přestávají růst kolem 13, 14 let, některé dřív, jiné později.

Dá se to také odhadnout podle menstruace: Říká se, že holky přestanou růst zhruba 2 roky poté, co dostanou první menstruaci. Co je na tom pravdy? Téměř nic, dva roky jsou jakýsi průměr, ale jako měřítko to ve většině případů rozhodně nefunguje. Třeba já jsem přestala růst již rok po mé první menstruaci.

Pokud vám je kolem věku 13, 14 let a přerostly jste rodiče, pravděpodobně brzy růst přestanete.

Téměř s jistotou můžu napsat, že po 15letech už neporostete (jen pár výjimek). Já sama jsem přestala růst chvíli před mými 14 lety.



2. Menstruace

Kdy dostanete první menstruaci? První menstruace se bojí většina holek, já to tu nebudu moc rozebírat, protože o tom tento článek není. Ale není se čeho bát. Zvyknete si a po pár měsících vám to bude připadat jako samozřejmost.

Těch faktorů je mnoho, určitě jste je už četly. Ve zkratce: poté, co vám začnou růst prsa, objeví se ochlupení a vaginální výtok.

Dobrým měřítkem jsou také příbuzní, hlavně mamka. Dcery dostávají první menstruaci velmi často v podobném věku jako jejich mamky. Takže pokud se nestydíte zeptat a mamka vám odpoví, můžete se částečně řídit i podle toho.

Věk, kdy dostanete menstruaci, je u každé slečny jiný. Jedna má kámoška to dostala už v 5. třídě v 11 letech, většina holek kolem 12, 13let, někdo až ve 14. Není na tom nic divného. Pokud ale menstruaci nedostanete do vašich 16let, zajděte se poradit s doktorem.



3. Prsa

Prsa začínají růst někdy na prvním stupni základky, ale změny jsou jen velmi nepatrné. Na druhém stupni základky vám teprve prsa vyrostou, ovšem ne do finální podoby! Prsa vám budou růst až do dospělosti, takže pokud máte v 15letech A, rozhodně to nemusí znamenat, že je budete mít už po celý život.

Toto je také u každého různé, někomu vyrostou velmi rychle za krátkou dobu a pak už jsou podobné. U jiného to trvá déle a změny jsou tak nepatrné, že je vidíte až s odstupem času.

Myslím to tak, že třeba já, která jsem nikdy neměla velká prsa, jsem si myslela, že mi už růst přestala. Ale když si teď vezmu podprsenku, kterou jsem nosila před dvěma lety, jasně vidím, že mi je malá.

Takže pokud ani po 15 nemáte prsa, nebojte se, třeba to ještě přijde.

Takovým dobrým měřítkem jsou opět příbuzní. I tady hrajou velkou roli geny, takže pokud má vaše maminka poměrně malá prsa, vy s největší pravděpodobností nebudete mít větší než C.



4. Ochlupení

Takhle: Od té doby, co vám začne růst, bude ochlupení jenom houstnout a růst bude po celý váš život.

První ochlupení se objevuje kolem 11let. V tomto věku rozhodně nemáte takové takové ochlupení, aby bylo nutné si ho holit!



5. Změna hlasu

Možná si řeknete, že mutují jenom kluci. Pravda je taková, že mutují i holky, jenom to u nich není tolik poznat.

U holek to většinou přichází dřív než u kluků, kolem 11, 12let. Ovšem změna hlasu není téměř patrná, u normálního mluvení to nepoznáte. Poznat to lze ale u zpívání. Některé holky nemůžou na nějakou dobu zpívat vůbec, jiné mají problém jenom s některými tóny (s přechody) a také když zpívají, je slyšet kromě zpěvu takový šum - to je znak toho mutování. Hlasivky rostou, různě se napínají a právě to vytváří ten šum ve vašem hlase.

Problém to je zejména u holek, které zpívají ve sboru nebo sólově. Jak jsem psala, u normálního mluvení to nepoznáte.




Psychické změny:

1. Odmlouvání

"Běž vynést ten koš," řekne vám mamka. "Nee, až za chvíli, mně se teď nechce," odpovíte jí.

Ano, odmlouvání k dospívání patří. Puberťáci zkouší, kam až můžou zajít. Chtějí proplout co nejlépe životem tak, aby toho nemuseli moc dělat a zároveň dostali a dosáhli všeho, co chtějí.

Stejně jako všechno, i toto má své meze. Odmlouvání je v pubertě sice běžné, ale nesmíte to přehnat. Zkuste se občas vžít do role vašich rodičů, jak by se líbilo, kdyby se takto někdo choval k vám. Nepřehánějte to!



2. Ironie, komentování všeho, trapné

V pubertě jsou lidi nejenom drzí, ale dost často si z někoho dělají srandu. Ať už z kámošů, kteří to berou dobře, protože jsou také v tom věku. Nebo z rodičů, kteří z toho můžou být trošku na nervy, protože nemají rádi vaše sarkastické poznámky.

Také všechno komentujete? Každou učitelčinu větu, každé slovo třídního šprta, holky, které vypadají jako barbíny, kluky, chování ostatních... Prostě všechno. Všichni kolem vás jsou z vašich štiplavých poznámek na nervy, ale vy z toho máte srandu. To k pubertě také patří.

Puberťákům také přijde všechno trapné, hlavně věci, které dělají a říkají jejich rodiče. Nad vším jenom pozdvihnout obočí a okomentují to, že tohle fakt jako ne!




3. Můj názor

V tomto věku si začnete utvářet samostatný názor na všechno. Bude určitě hodně ovlivněn prostředím, ve kterém se nejvíce pohybujete. Takže určitě rodiči, kamarády, spolužáky, učiteli, příbuznými...

Často se bude lišit od názoru rodičů. Pak vznikají také hádky a věřte, že to je úplně normální. Vy si myslíte, že máte pravdu a že vás rodiče nechápou. Rodiče zase vidí věci trochu jinak a chtějí pro vás jen to nejlepší. Pokud vás nechtějí pustit na nějakou akci, nejspíš se o vás bojí. Zatímco vy si myslíte, jak jsou na vás zlí, že vás nikam nepouští a že všichni jdou a jenom vy nejdete a proč byste nemohly jít...

Vím vše nejlépe



4. Jsem pánem celého světa

Setkali jste se už s touto myšlenkou? Možná si to neuvědomujete, možná se vás to ani netýká.

Ale já vím, že až se za pár let podívám zpět na své pubertální chování, vím, že si řeknu: "Tenkrát jsem si myslela, že je všechno jednoduché, že jsem pánem světa, můžu si dělat co chci, zodpovídám si za svůj život..." No snad chápete, jak to myslím.

A já vím, že to tak mám. Že si myslím, že mám nad svým životem 100% kontrolu. Že dělám to, co chci dělat. Že nedělám to, co nechci. Je to takový pocit, dost těžko se to popisuje.



5. Alkohol, kouření, drogy

Máte k alkoholu, kouření a drogám odpor? Tak to je rozhodně normální, není na tom nic frajerského.

Mnoho dospívajících ve věku od patnácti výš se často nechá strhnout partou.

Takhle: V naší partě bylo pár lidí, kteří striktně nesnášeli alkohol, nemají ho rádi ani teď a nepijí ho. Pak tu byli takoví ti kluci frajírci, kteří si jen co to šlo dali panáka. Začalo to nenápadně jedním panákem. Pak začali na různé akce kupovat flašky a samozřejmě nabídli i holkám. A většina z nich si dala - jen tak ochutnaly. No a teď už pijí všichni, co někdy zkusili alkohol. Ne moc, někteří si dají max. 2, 3 panáky a končí. Ale pijí.

Hulení trávy vysvětlím na příkladu jednoho mýho kámoše. Ten kluk je fakt skvělej, poradí, je s ním sranda... prostě super kámoš. Ale jsou věci, které mě na něm štvou. Před rokem měl odpor ke kouření a hulení, říkal, že nechápe, jak si může někdo dát. Že jsou to fetky a že to je strašné. Pak zkusil cigaretu. Poté trávu. No a teď už mu to nevadí a občas si dá. Jen kvůli tomu, že mu to nabídl kámoš a že si dali ostatní kluci.

Takže: Nenechte se strhnout partou! Je úplně normální, když si nedáte alkohol.

Občas, když jsem na nějaké akci, kámoši pijí a nabízí mi, abych si s nima taky dala panáka. Vždyť to nic není, vždyť to má málo procent alkoholu...

Zůstaňte striktní, nenechte se strhnout partou. Stůjte si za svými názory a morálními návyky.




6. Změna nálad

Teenagerům se velmi často mění nálady a nikdo kolem nedokáže pochopit proč. To víme jenom my sami.

Jednou jsme veselí, zábavní a když se řekne nějaký vtip, tak se tomu zasmějeme. S ostatními si uděláme srandu z druhých... A pak při stejné situaci na druhého člověka vylítneme, ať nechají ostatní být, ať si z nich nedělají srandu a nepomlouvají je a že to, co řekli, vůbec nebylo vtipné.

I častá změna nálad a extrémy, kdy jsme jednou happy a jindy v depresi, k dospívání patří. U někoho je to znatelnější, u někoho to téměř nepoznáme. Ale každý z toho jednou vyroste.


7. Osamostatňování se

U každého to přijde jindy a v jiné formě.

Někdo odejde hned v osmnácti od rodičů a začne žít "na vlastní pěst", vydělávat si, pracovat, studovat, starat se o všechno sám... Ale takových je menšina a osamostatňováním se nemyslím být rovnou samostatný a žít sám bez jakékoli pomoci, ať už finanční nebo slovní.

Jak to poznáte? Nijak. Až s odstupem času. Zkuste si třeba představit, co jste dělali a jak jste se chovali před rokem a pak to porovnejte s dneškem. Určitě tam uvidíte změny.

Třeba já teď mnohem víc chodím na různé akce, častěji jsem na víkend mimo domov, víc trávím času s přáteli a odmítám s našima jezdit na jednodenní výlety. Ještě před rokem jsem netrávila tolik času s přáteli. Rozhodně jsem si neuměla představit, že bych jela na třídenní festival stanovat sama, jen s kámoši, bez dospělého (nikdo z nás ještě nebyl plnoletý). No a letos v červnu jsem jela a moc si to užila.





Ve článku jsem "vypíchla" jen pár bodů, které mi přijdou nejdůležitější a nejtypičtější pro období puberty. Rozhodně tam není všechno, co s tímto období souvisí a rozhodně to každý nemá jinak.

A co vy, viděli jste se v některých situacích?

Moje emailová adresa: charlottestips@email.cz

Charlotte
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 little-booktea little-booktea | Web | 29. října 2017 v 22:16 | Reagovat

Hm... článek zajímavý, já jsem byla v růstu dospívání v 10-11 mezi těmi prvními a teď jsem v té střední úrovni někdy i v té nejmenší 😂. Co se týče ženských věcí...jsem zažila první a bylo to pro mě strašné, Naštěstí to trvalo 2 dny a teď 2 měsíce nic, ale obávám se, kdy to zas příjde😨.Změní nálad snad každý teenargr musí přiznat.Někdy bych si vážně přála být zas ta malá hodná holčička, co si hraje s panenkama a poslouchá rodiče na slovo.Jenomže zas teď mi připadá, že jsem vyspělá a mám svůj názor oproti té sladké, hodňoučké holčičky

2 Xyla Xyla | E-mail | Web | 30. října 2017 v 14:36 | Reagovat

Článek je to hezký, ale ne každý teenager se nutně musí chovat jako teenager. Po přečtení článku totiž začínám mít pocit, že do téhle společnosti nepatřím :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama