Učit se průběžně vs. Naučit se těsně před testem

20. května 2017 v 15:45 | Charlotte |  Škola

Ahoj,
dnes jsem si pro vás připravila článek na téma učení. Na toto téma existuje mnoho článků, třeba jaké metody používat při učení, aby bylo co nejefektivnější, nejrychlejší a nejstabilnější. Ale já bych chtěla dnes napsat o jednom zásadním rozdílu v učení se. A to, naučit se na test chvíli před testem a naproti tomu učit se průběžně. Jaký je v tom rozdíl? Jaké jsou výhody a nevýhody? Co je lepší?



Já osobně jsem člověk, který dělá většinu věcí na poslední chvíli. Občas se dokopu k tomu, že si prezentaci na nějaký předmět udělám den nebo dva dny předem, ale když se učím na test, tak zásadně den předem.

Jsem ráda, že máme v některých předmětech zkoušení a musíme se učit z hodiny na hodinu, kdyby nás učitel náhodou vyvolal. Možná si říkáte, že jsem magor, ale čtěte dál a zjistíte, proč jsem učitelům za zkoušení tak nesmírně vděčná.





Naučit se těsně před testem

To je pro nás studenty asi nejtypyčtější. Dokud je člověk na základce, tak učiva ještě není tolik, takže se najdou i tací, co si doma každý den otevřou sešit a projdou si to, co dělali v dnešní hodině ve škole. Ale jak člověk přejde na střední nebo i na druhý stupeň základky, učiva začne přibývat a člověk by musel strávit celé odpoledne nad sešitem a stejně by si ani nestihl všechno pročíst, natož se naučit.

Při takovém množství učiva v některých předmětech se rozhodně nedá naučit úplně všechno. A rozhodně se člověk nemůže učit každý den - to se ani nedoporučuje, každý potřebujeme někdy pauzu, prostě vypnout.

Proto to většina studentů dělá tak, že se učí těsně před testem. Pokud je učiva více, tak začne třeba dva nebo i více dní předem. Ale většinou, i když máme dny předtím čas, se učíme ten večer před tím, než budeme psát test.


Výhoda:
No, když není čas, když zjistíte den předem, že píšete písemku, nic jiného nezvývá, než se to naučit den předem, což ani není výhoda.


Nevýhoda:
Myslím, že nevýhoda je všem jasná. Ono jich je více:

1. Možná se to nestihnu naučit všechno.
Hlavně když je víc učiva. Občas se to stane každému, že množství učiva prostě neodhadne a v deset hodin večer zjistí, že mu zbýva ještě pět dalších stran v sešitě, které si ani nepřečetl.

2. Informace se uloží do krátkodobé paměti a pak zmizí.
Víte, co to je křivka zapomětlivosti? Ono na tom: "Opakování je matka moudrosti," něco je. Sama jsem to vyzkoušela a vážně to funguje.

Pokud se něco naučím jenom na písemku tzn. den předem a daná látka mě ničím nezaujme, do týdne si nic z toho nepamatuji, maximálně nějaké střípky. Ale když se třeba učím na zkoušení stylem, že si látku přečtu na pět minut před hodinou, ale třeba měsíc v kuse, uloží se mi to v hlavě a pamatuju si to na dlouhou dobu.

To, co se jednou, třeba i pořádně, naučíme, ale pak si to neopakujeme, se časem vytratí. A to je podle mě ta největší nevýhoda učení se den před testem pouze na test.





Učit se průběžně

Musím říct, že mně se tento způsob učení velmi líbí. Jenom kdybych nebyla tak moc líná a doopravdy to dodržovala...

Vidím to třeba na biologii: Když začal učitel zkoušet na nové pololetí, pokaždé jsem si látku přečetla max. 20 minut o přestávce. Ale 20 minut každý týden. Pak jsme psali test a já se na něj doma nemusela vůbec učit, protože jsem to všechno uměla díky tomu, že jsem se učila pravidelně, sice málo, ale často. Pak mě učitel vyzkoušel a na další test jsem se samozřejmě musela učit, protože od zkoušení se už pravidelně nikdy neučím. No a teď začal učitel zkoušet znovu, podruhé. A já tomu nekladla velký důraz, v bižuli mám samé jedničky, takže jsem si myslela, že učitel vyvolá někoho, kdo tam má třeba nedostatečnou. Ale učitel si řekl: "Vyvolám jedničkáře, ti to určitě umí," a vzal mě. Já nic neuměla, novou látku jsem v životě neviděla, ale moje štěstí bylo, že mě učitel zkoušel z látky, kterou jsme brali asi měsíc a půl zpátky a kterou jsem se ještě učila na předchozí zkoušení. Díky tomu jsem dostala 1-, protože jsem si to ještě dost pamatovala (vůbec nevím, kde se to v mé hlavě vzalo). Ale kdybych byla zkoušená z něčeho, co sice bylo v posledním testu, takže jsem se to učila jenom na ten test, ale neučila jsem se to průběžně, nic bych neuměla. Protože jsem se učila pouze na test a pak jsem si učivo neopakovala. Snad jste pochopili, co jsem chtěla říct.


Výhody:
Jak už zmiňovala, tak určitě to, že se vám informace uloží na delší dobu. Ovšem neznamená to, že když si budete látku pročítat půl roku a pak ji pět let neuvidíte, že si to stále budete 100% pamatovat. Já si taky nepamatuju nějaké čeledi v biologii, co jsme brali před třemi lety. Ale až se k látce budete vracet, nebude vám to cizí, podvědomě ji budete mít v hlavě stále uloženou.


Nevýhody:
Není čas
Někdy prostě nemáme tolik času, abychom se všechno učili a stále si dokola pročítali, abychom to nezapomněli. Časem se zaměříme na jeden obor, o kterém toho budeme vědět hodně, protože se mu budeme věnovat, a z ostatních oborů si budeme pamatovat jenom střípky. Protože to prostě v našem životě nebudeme potřebovat a lidský mozek si nemůže pamatovat všechno, co nám kdy někdo řekl.





Závěrem:

Pokud už máte obor, kterému se budete v budoucnosti věnovat, učte se to řádněji, studujte navíc, čtěte si staré zápisky, učte se průběžně.

Naopak u oborů, kde víte téměř jistě, že to nebudou vaše budoucí obory, stačí se látku +/- naučit, nevěnovat tomu tolik času. To můžete zapomenout (pokud nejste na prvním stupni základky, z toho je potřeba snad všechno, je dobré znát z každého předmětu základy).



A jak se učíte vy? Také těsně před testem jako já?

Moje emailová adresa: charlottestips@email.cz

Charlotte
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama