Připrav rodiče i sebe na vysvědčení

25. ledna 2017 v 20:45 | Charlotte |  Škola

Ahoj,
jelikož se blíží vysvědčení, už zbývá jenom necelý týden, připravila jsem si pro vás článek na toto téma. Mnozí z nás totiž nemáme vysvědčení přesně podle našich představ a tak bychom se s tím měli smířit dřív, než vysvědčení přineseme domů. A samozřejmě připravit na vysvědčení i rodiče. Jak na to, to bude v dnešním článku.



Já jsem celkem spokojená, všechny známky ještě nevím, protože ještě nemám zcela uzavřenou klasifikaci, ale můj celkový výkon naštěstí na vyznamenání stačí a to mám pár dvojek ještě rezervu. Na to, že jsem na jednom z nejtěžších gymplů v republice (látky je opravdu hodně) si myslím, že to je fajn výkon, nikdo ode mě nemůže na střední očekávat samé jedničky!

Ale ne každý má takové štěstí jako já (v některých předmětech je jednička opravdu spíš štěstí než očekávané znalosti) a vycházejí mu malinko horší známky. A většina rodičů nerada slyší, že jejich dítě dostane trojku nebo čtyřku (nebo dokonce víc takovýchto známek). A v tom případě je třeba na to rodiče připravit předem, aby pak nebyli šokovaní. Pokud si myslí, že je jejich dítě jedničkář s občasnou dvojkou a ono pak přinese vysvědčení s trojkami a čtyřkou, asi nebudou příliš nadšení a mohli by na dítě i křičet a být na něj nepříjemní. A to my nikdo nechceme.



Jak na vysvědčení připravit sebe?



Začnu tím jednodušším. Někomu jsou známky naprosto ukradené, ale jiní je hodně řeší. A když nejsou známky přesně podle jejich představ, můžou z toho být velmi smutní. Proto je třeba i sebe připravit na vysvědčení a na známky na něm.



1. Jsou to jenom známky
Lidi, to, co je na vysvědčení, je jenom jakési orientační hodnocení, takže to neberte moc vážně. To vy sami musíte vědět, kde máte ještě mezery a co se máte učit a pokud je známka zrovna horší, značí to, že možná neumíte všechno. Ale...

Nedávno mi vyprávěla jedna moje kamarádka o své kamarádce. Té holce prý na gymplu vůbec nešla angličtina, měla trojky, učitelé jí nadávali, že jí to nejde a to ji flustrovalo, takže angličtinu po celou dobu studia nesnášela. Po vysoké dostala práci, se kterou odjela na nějakou dobu do Ameriky. A teď mluví naprosto skvěle a plynně anglicky i přes to, že jí na gymplu říkali, že to s angličtinou nikam nedotáhne.

A podobných příběhů je mnoho, prostě si z těch známek nic nedělejte, vždyť nejde o život. Jsou to jenom nějaká čísla (nebo slova) na kusu papíru.



2. Vždyť je pololetí, do konce roku si to opravím
Na prvním stupni základní školy na vysvědčení téměř nezáleží, maximálně pokud se chcete dostat na víceleté gymnázium, dostanete body navíc, pokud jste po celou dobu na všech vysvědčeních měli samé jedničky.

Na druhém stupni základky už vysvědčení může slušně ovlivnit přijímačky na střední školu, tady bych si na vysvědčení dala pozor.

Na nižším stupni víceletého gymnázia je skvělé vysvědčení jenom pro dobrý pocit, všem bude jedno, jaké známky jste měli v tercii.

Na střední nebo na gymnáziu už je vysvědčení důležité pro přijímačky na vysokou školu. Pokud budete mít nějaký průměr (každá škola má jiný), tak vás můžou vzít i bez přijímaček. Ovšem u některých škol rozhodují všechna vysvědčení, u některých jsou pololetní jedno a důležitá jsou jenom vysvědčení na konci roku. Pokud je taková i vaše škola, tak je pololetní vysvědčení opět jenom orientační a známky k ničemu nejsou.

Tak se s tím zbytečně nestresujte, za chvíli začne nové pololetí a vy máte šanci zlepšit si známky a začít znovu.



3. To je tou učitelkou
Někdy dostanete známku podle toho, jak si sednete s učitelem. My máme na chemii skvělou učitelku. Já jsem v chemii vždycky bojovala o jedničku, někdy mi to nevyšlo a měla jsem prostě dvojku, protože mi chemie nejde a nebaví mě. Pak jsme dostali naprosto skvělou učitelku, která látku skvěle vysvětlí, všichni ji pochopíme a naučíme se jí. A můj průměr z chemie? 1,083, což je skoro čistá jednička. Chemii stejně nesnáším, nebaví mě a vím, že se jí nikdy nebudu zabývat. Tento případ také značí to, co jsem popisovala v bodě číslo 1., je to orientační. Já jsem naprostý antitalent na chemii, ale i tak mám jedničku.

Občas to je učitelkou/učitelem, ale nesvádějte to jenom na ni, i vy se musíte snažit a aktivita musí primárně jít od vás.



4. No tak se budu víc učit
Vymezte si víc času na předmět, který vám nejde proto, že se neučíte. Vždyť to je škoda, obzvlášť jestli máte mozek a šanci na lepší známku tak proč zbytečně dostávat tu horší, když můžete mít krásnou známku, jenom když přidáte na učení. Je to škoda a právě to se dá v příštím pololetí napravit. Tak to udělejte.



5. Stejně to není můj obor
Mně by bylo třeba úplně jedno, kdybych měla z biologie dvojku (horší známku ne, protože chci mít vyznamenání). Biologie mě nebaví a i když z ní mám jedničky, stejně se jí nebudu v životě zabývat a tak mě to nechává vlažnou. Na biologii se moc neučím, víc se učím na předměty, které mě baví, tam si čtu i odborné texty z různých knížek a encyklopedií, učím se věci navíc... ale předměty jako je biologie??? To ne.

Být vámi, pokud už víte, na co se budete v životě orientovat, věnujte se tomu předmětu/tématu více. Z předmětů, které vás nebaví a nebudete se jimi v budoucnosti živit, klidně můžete mít horší známky, ale naopak vynikat byste měli v právě vašem oboru.




Jak na vysvědčení připravit rodiče?



1. Postavit rodiče před situaci
"Mami, tati, asi budu mít na vysvědčení..."

Prostě rodičům řekněte, v jaké jste situaci, jak bude vypadat vaše vysvědčení, aby nebyli zděšení, až když ho přinesete.

Třeba vám rodiče ještě můžou pomoct, pokud ještě nemáte uzavřené všechny známky, někde to máte nerozhodně, rodiče se s vámi můžou učit a motivovat vás.

O vaše vysvědčení řekněte rodičům co nejdříve, třeba naši vědí, co budu mít, od té doby, co jsem se to dozvěděla já.



2. Vždyť je to jenom vysvědčení
O nic nejde. Přesvěčte rodiče, že na vašem vysvědčení nezávisí životy jiných a že jsou mnohem důležitější věci než známky na vašem vysvědčení.



3. To si opravím
Každá známka se dá zlepšit a když rodičům slíbíte, že se začnete pilně a pečlivě učit a doopravdy to dodržíte, není žádný problém. Proto existuje druhé pololetí, abyste si mohli opravit to, co se vám teď nepovedlo.



4. Výmluvy
To děláme asi každý, každý občas potřebujeme skrýt část skutečnosti a ukázat rodičům jenom tu, která se nám hodí.

"Ale jenom dva lidi měli jedničku!", "Ta učitelka je kráva!", "Já za to nemůžu, dala nám blbej test!", "No tak se mi to jednou prostě nepovedlo!"...

Toto není příliš dobrý způsob, ale pokud nefunguje nic jiného... kvůli známkám se přece nezboří svět, je zbytečné, aby na vás byli rodiče naštvaní, zlobili se na vás, zakazovali vám něco... To vy sami musíte pochopit, jak je učení důležité a začít se mu věnovat, rodiče to mohou ovlivnit jenom do jisté míry. A nepřiměřeným chováním vás spíše demotivují a to není účel. Proto je někdy nutné použít výmluvu, aby se rodiče trochu uklidnili.





A co udělat, když s tím vysvědčením prostě nejste spokojeni? Roztrhat, stejně je to jenom výpis a ne originál (to byl vtip, to nedělejte!).



No a to je pro dnešek vše. Snad jsem poradila a pomohla, nejlepší to mají ti se skvělími rodiči (jako jsou naši), kteří vědí, že se dítě škole věnuje a za nějaké ty dvojky či trojky dítě netrestají a nezlobí se na něj. To je správný přístup, pokud rodiče dítě motivují k tomu, aby se zlepšovalo v tom, co mu jde a na ten předmět se do budoucna zaměřilo.

Tak se uvidíme zase u dalšího článku, který určitě vyjde ještě tento týden, budu se těšit.

Charlotte
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Nejtajemnější z Tajemných Nejtajemnější z Tajemných | 25. ledna 2017 v 21:21 | Reagovat

Ahoj, jsem právě v tercii a pololetí končím se dvěma dvojkami. (Zřejmě proto se mi tak líbilo, že "všem bude jedno, jaké známky jste měli v tercii" :D) Můj známý známky ale stráááášně prožívá a pomalu se s ním nedá normálně bavit... Dvojka je prostě podřadná a asi by ji nepřežil. Ještě bych tedy bral radu, jak mu tohle vymluvit. :)
Díky, Nejtajemnější z Tajemných

2 Charlotte Charlotte | Web | 25. ledna 2017 v 21:30 | Reagovat

[1]: Dvě dvojky jsou krásné, já jsem v tercii měla čtyři dvojky (prostě jsem se vybodla na školu a neučila se). Také mám a měla jsem ve škole lidi, kteří tohle hrozně moc řešili, každý má prostě jinou povahu, někomu jsou známky jedno a jiný je řeší až moc. Jak mu to vymluvit... já toho známého neznám, takže nedokážu přímo poradit. Asi bys bys mu měl zkusit vysvětlit, že známky nejsou nejdůležitější na světě a že ti mnohem víc záleží na tom, abyste se spolu kamarádili a bavili, než jaké bude mít známky. Zkus ho třeba vytáhnout někam ven, na nějakou akci... prostě někam, kde může zapomenout na známky a bavit se spolu s tebou. Vymlouvat mu to je nesmysl, pokud mu na známkách záleží, stejně to nezměníš, ale omezit se to dá.
Snad jsem poradila a přeji hezký zbytek večera :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama