Jak odmítnout kluka?

25. listopadu 2016 v 20:10 | Charlotte |  Kluci

Ahoj,
dnešní článek bude o klucích. Kluky řeší asi každá mladá holka. Já nejsem výjimkou. Neustále přemýšlím, jak se tamtomu zalíbit, jestli se tamten líbí tamté, kdo s kým chodí...

Ovšem dneska to bude z druhého konce, jak odmítnout kluka. Ono se zdá, že to je jednoduché, ale když je ten kluk hodný, milý, pozorný... jenom se vám prostě nelíbí, člověku je blbé říct mu: "Hele sorry, ale já tě beru jen jako kámoše!"

A co v takovém případě dělat?


Obvykle začínám články hned po úvodu mým příběhem. Je to vlastně takové vysvětlení, proč mě napadlo zrovna toto téma. A dnešek nebude výjimkou.

Nechci používat reálná jména, takže tomu klukovi říkejme třeba X.

Začalo to loni v létě, když jsem byla na skautském táboře (možná bych v budoucnu mohla napsat něco o skautu - uvidím). Už několikátý rok jsme jezdily tábořit jako dívčí oddíl samy, bez kluků. Ale tentokrát na stejné louce vedle našeho tábora sídlili kluci z jiného střediska, s nimiž jsme byly domluvené. Být s kluky byla výhoda, střídali jsme se službu v kuchyni a hlídky, kluci nám sekali dřevo, pomáhali nám stavět tábor a občas jsme měli i společnou hru. Všechno bylo super, ale... nevyprávěla bych to, kdyby tu nebylo ale.

Já jsem celkem stydlivá - tedy na první pohled, když člověka lépe poznám, vydržíme kecat celý den v kuse a ještě je to málo. S klukama jsem se bavila, ale jejich přítomnost jsem nevyhledávala.

Druhý den tábora byl společný zahajovací oheň. U něj jsme si s kámoškami řekly, který z těch kluků je nejhezčí. Mně se líbil jeden (nechápu, jak se mi mohl líbit) a ten kluk měl kamaráda X. Snad všude chodili spolu. Já jsem si ničeho nevšimla, ale další den jsme se o tom s holkami nějak bavily, ony mě svalily na zem a začaly křičet: "Charlottě se líbí X!" A X šel zrovna kolem a všechno slyšel. Já jsem samozřejmě křičela, že to není pravda, ale přes ten kravál to nebylo slyšet.

A pak to začalo, ze dvou skvělých týdnů tábora se stal horor. Nejprve mě pozval na kroket (ony v tom měly prsty holky, ale to není důležité), což jsem odmítla. Bylo na něm vidět, že ho to mrzí. Další den se mě zeptal, jestli bych se s ním nešla projít po obědě, takže jsem řekla něco ve smyslu, že mi po obědě nebývá dobře, bolí mě hlava a půjdu si lehnout. Jednoho dne měl na břiše centropenem napsanou mou přezdívku. Děs. Pak jsem si vrazila dlaň do utržené větve stromu (Charlotte dement) a musela jsem do tábora. Kluci měli zrovna volno a kdo si myslíte, že ke mně přišel? X! X si se mnou začal povídat, ale já jsem na to neměla náladu, nechtěla jsem ho poslouchat, nechtěla jsem mu odpovídat, nechtěla jsem s ním nic mít. Takže jsem se zvedla s tím, že si jdu číst do stanu - a taky jsem šla. Dost se ho to dotklo.

Začínala jsem toho mít po krk, na tom táboře se mi líbil jiný kluk, ale tenhle za mnou pořád dolejzal a snažil se mi zavděčit. A tak jsem si řekla: "A dost!" Holky, které mě dostaly do téhle kaše, se mi rozhodly pomoct.

Na táboře jsme měli psací stroj, kde jsme mohli napsat přízpěvky do "novin". Takže jsme si jednou o poledním klidu sedly ke stroji a napsaly takovou story o klukovi, který miloval jednu holku, ale ta ho nechtěla. A daly jsme to na nástěnku do "novin".

Bohužel každému došlo, kdo tím byl myšlen, že já a X. A to se X dotklo ještě víc, takže se se mnou přestal bavit a začal dolejzat za staršíma holkama, asi abych začala žárlit. Bude to znít hnusně, ale já jsem za to byla ráda. Čtyři dny před koncem tábora odjel a já si tábor konečně užila.

Co dodat, ten kluk (X) je fajn kluk a já se stydím za to, jak jsem se k němu chovala. Tak chladně, bezcitně. Ale co jiného dělat, když jsem ho nechtěla a potřebovala jsem mu jemně naznačit, že mezi námi nic nebude.


Co dělat?
Pevně věřím, že se do takové situace nedostanete. Zrovna nedávno pozval jeden kluk mou kámošku do divadla a ona neví, jak ho slušně odmítnout a to mě nakoplo, abych napsala tento článek.

Pro lepší orientaci, klukovi, kterého nechcete, ale on vás ano, budu říkat: Pan X.

Rozdělila bych to do tří skupin: 1. Mrcha; 2. Upřímnost; 3. Realita

1. Mrcha
To je skupina, kde kluka vyřídíte rychle, ale bude ho to hodně bolet.

"Mám kluka"
Když se objevíš se svým klukem před Panem X a třeba se políbíte, Pan X bude jasně vědět, že nemá šanci.

Pokud nemáte kluka, můžete to s nějakým zahrát, prostě si vyberte kamaráda, který bude ochotný na chvíli hrát, že jste pár.

"Na rande přišla kamarádka"
Už máte domluvenou schůzku, ale vám se tolik nechce? Tak vyšlete za sebe kamarádku a Panu X napište omluvu, že nemůžete, ale nechcete, aby lístky propadly, a tak přišla kamarádka. Poněkud hodně hnusné, ale Pana X to odradí od dalších pokusů.

"Veřejná publikace"
Tím nemyslím nic jiného, než co jsem já udělala na táboře X, když jsem do "novin" napsala článek o dvou lidech, ale každému bylo jasné, kdo se tím myslí.

Stačí o tom, že tě balí Pan X říct největší drbně a za chvíli se to roznese. Chudák Pan X.


2. Upřímnost
V tomto případě to Panu X řeknete jasně, nemáte zájem a nechcete ho. Pana X to chvíli bude bolet, ale vzpamatuje se z toho a alespoň ocení, že jste k němu byli otevření a řekli mu to na rovinu.

"Nechci s tebou nikam chodit!"
To je asi to nejupřímnější, co můžete klukovi říct. Na jednu stranu vám to možná připadá hnusné, ale Panu X to řeknete jasně a zřetelně. A odpálkujete ho na dlouhou dobu.

"Jsi jen kámoš"
Pravdivá věta, ale představte si, jak to Panu X říkáte? Jak se asi bude tvářit.


3. Realita
To je to, co udělá většina z nás. Nevím, jestli to je dobře, nebo ne, ale většinou to funguje.

"Nemám čas"
"Hele promiň, ale já v sobotu nemůžu."

Má to jednu chybu, Pan X vám navrhne jiný termín a říct na deset termínů, "Promiň, nemám čas," je trapné. Ale Panu X rozhodně dojde, že s ním nikam jít nechcete.

"No, asi ne, možná příště"
To je ta nejmírnější podoba upřímnosti. I když to není úplně upřímné, protože vy s Panem X nechcete jít někam příště, ale pro tentokrát jste ho poměrně milou formou odmítli.

"Není mi dobře"
Kdo už někdy někoho odmítal, určitě tohle použil. Promiň, ale není mi dobře, vás bohužel zachrání pouze jednou od jedné schůzky, ale Pan X určitě naplánuje další (viz. můj tábor).

"Mamka mi to nedovolí"
Pokud ještě bydlíte s rodiči, není nic jednoduššího, než říct, že vám to vaši nedovolí. Pan X se ve většině případů nebude vašich rodičů ptát a domlouvat jim, abyste mohli jít. Také velmi užívaná fráze, bohužel opět na odmítnutí jenom jedné schůzky.



Co na to kluk?
Nutně jsem potřebovala znát názor z druhé strany, od kluka. A tak jsem se jednoho mého spolužáka zeptala, co by musela udělat holka, která by se mu líbila, aby ztratil zájem.

On mi řekl, že by mu to měla říct hned. Že by to snesl. Otázka je, jestli by to doopravdy snesl, až by byl v té situaci, jestli by ho to nepohoršilo, neurazilo, nezničilo...

Rozhodně by ta holka neměla čekat a vyhýbat se Panu X, s čímž s ním naprosto souhlasím.

A povídal, že by mu klidně mohla říct, že je jenom kamarád, ale mně osobně to připadá vůči Panu X dost blbý.


Na závěr:
Odmítání není příjemné, vím to z vlastní zkušenosti, ale člověk se tomu musí postavit čelem a rozmyslet si, jak se zachová, aby Panu X moc neublížil.

Rozhodně na nic nečekejte, Pana X odmítněne hned, jasně a rázně a neohlížejte se na to, jak se bude cítit. To byste ho neodmítli nikdy. Takovou situaci řeště ihned jako já, ovšem pokud možno méně hnusným/bolestným způsobem.



A co vy? Už jste někoho odmítli? Určitě se se mnou podělte o vaši zkušenost a napište mi jak. Pomůže to mně i mé kámošce.

Budu se těšit u dalšího článku.

Charlotte
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Veriska Veriska | E-mail | 30. listopadu 2016 v 19:59 | Reagovat

Takže:-D: Do třídy s námi chodí jeden kluk, je to dement :-) ale má takovou nemoc ... už jsem ho 2 ..(jak má tu nemoc tak ro nikdy nemyslí vážně) takže...tak XD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama